Choose to be me

21. srpna 2017 v 14:36 | S.
Staré moudré čínské přísloví praví: Ženy jsou složitá stvoření. AMEN
A ještě starší a víc čínštější přísloví praví: S. je nejvíc nejsložitější stvoření na světe a dost možná i v celém známém i neznámém vesmíru a ve všech altervesmírech k tomu! Dvakrát AMEN

Chci říct, že jsem si vždycky myslela, že mám rozdvojenou osobnost, ale na povrch se začínají dostávat stále nové osobnosti a mě - původní z nejpůvodnějších S. - to nepřestává překvapovat Tak třeba tenhle víkend jsem po pár doušcích alkoholu dokázala být milující S., absolutně všechny milující S., cizí holku líbající S., optimistická S., pesimistická S., naštvaná S. a na celej svět naštvaná S. A všechny tyhle osobnosti umím být během hodiny a nemám k tomu žádnej důvod a žádnej podnět Kromě démona alkoholu Velmi zajímavé *dělám hluboce zamyšlenou a mnu si u toho svou imaginární bradku* Jo a taky jsem zapomněla dodat, že všechny tyhle osobnosti očividně potřebují jíst každá zvlášť, takže se ze mě stává chodící koule a letní formu očekávám až zase v zimě Dokud nemá každá osobnost i svojí bradu, zůstane mým nejoblíbenějším jídlem nutella podávaná na prstě přímo ze sklenice To bezesporu. Některý věci se nikdy nezmění!

Doufám, že V. na druhým konci planety má jen jednu osobnost a je vyrovnaný a dává za mě vesmír zase do rovnováhy, zapaluje za mě vonné tyčinky v chrámech a že budhističtí mniši ke mně směřují své modlitby a všude je duha

Jo a taky doufám, že všech šest lidí, co to tu navštěvuje je tvoje rodina v čele s L. případně detektitové, co na mě najal můj budoucí muž . Pokud jste to vy - nic se nestalo a částka taky nesouhlasí. No ale možná trpím jen stihomamem a ve skutečnosti je to jen šest mých dalších osobností

Achjo.
 

Tonight we are young

17. srpna 2017 v 13:50 | S.
Typy lidí, co jezdi na Žižkov emhádéčkem:

- páchnoucí osoby, co si nejsem jistá, zda jsou bezdomovci nebo jen ortodoxní židé
- lidi libující si v divných účesech (jako třeba ten pán, co měl vepředu pleš a vzadu vlasy po ramena, normálně bych to nazvala "vpředu byznys, vzadu párty" ale tohle je spíš "vpředu zoufalství, vzadu ještě větší zoufalství")
- zoofilové
- týpcy, co mají pod postelí dětský porno a ve sklepě tři mrtvý blondýny, všichni to o nich ví, ale nikdo s tím nic nedělá
- muži s podivnými igelitkami, v lepším případě z nich jen ráno v 7 vytáhnou pivo a nenápadně usrkují
- kombinace výše uvedených
- překvapivě hezké ženy (tohle moc nechápu, ale podle mě se jedná o nějaký zvrácený druh vesmírné rovnováhy)
- dva fakt hezcí kluci jeden typickej zarostlej hipster, velký ramena, vousy a kostkovaný košile druhej kravaťák, upravenej, hezkej úsměv s oběma mám imaginární černobílej život, ve kterým hraje nějaká televizní znělka a všichni nosíme retro hadry s hipsterem jsme už stihli procestovat půlku planety a s kravaťákem jsme šťastně svoji a máme dva krásný (i když bílý) kluky
- Sarah (tohle jako nemusím rozvádět, protože to mluví za vše)

-----

A teď z jiného soudku: opět jsem obohatila svůj život o novou zkušenost a zjistila, že oslovovat neznámého mladého asiata "Tak co Ivane, co děláš? Máš večerku?" NENÍ! úplně nejlepší icebreaker . A poté, co se představí jako Trang. NENÍ vhodné na něj v opilosti volat "Tangu" Ale jinak jsme si tu svatbu všichni moc užili (kromě Tanga samozřejmě) Čekala jsem, že budu celý obřad nezadržitelně brečet, ale nechala jsem si to na doma a dala jsem si za to imaginární diplom za statečnost Jsou jenom dvě věci, který mě za ten večer mrzely: To, že nemám takovej super rodinnej vzor jako Annie . A to, že ten asiat, ze kterýho jsem si dělala srandu jsi nebyl ty

Tak třeba příště!

Tak nějak málo tančím.

14. července 2017 v 9:36 | S.
Důkazní materiál č. 1564655356 k soudnímu řízení: "rozvod budoucí S." :

Drahý V.,

život běží neskutečně rychle a moje léto se ubírá úplně jiným směrem než jsem předpokládala v únoru Možná je lepší nepředpokládat Nebo se nezamilovat Nebo nebýt naivní hnědovlasá evropanka s chronickým odporem k čekání. Dlužím ti omluvu za všechny opilecké hovory, co vždycky směřují k tobě Nemůžu si pomoct, prostě se to stalo. A pak znovu. A pak znovu A pak znovu......Je důležité mít v životě jistoty. Já jsem si jistá následujícíma věcma: že každé ráno potkám v tramvaji toho divnýho pána s velkým nosem , že jsem hrouda , že každou opilou půlnoc mi dáš radu do života (a že v 50% případů tě s ní nepošlu do hajzlu ), že whisky je lepší než rum, že pravdy se usazují na dně skleniček a že ticho ne vždycky hraje písničku na přání Některý jistoty bolí víc než jiný a strach ze ztráty těch jistot ještě víc Jsem ochotná se vzdát toho pána s velkým nosem, jestli chápeš ...

Motám se v začarovaným kruhu a bojím se, že jsem zapomněla svý okouzlující taneční kroky, co z toho vždycky udělají něco víc než jen motání Sakra

Sakra. Sakra. SAKRA!
 


Naděje je

4. července 2017 v 15:56
Drahý V.,

pohodlně se usaď a přečti si tuhle pravdivou pohádku... Ready? Jdeme na to! Zavři oči a sni.
A teď je otevři protože jinak si to nepřečteš, žejo a to bys byl ochuzen o dost...Takže:

Byla jednou jedna princezna a ta se měla vdávat za překrásného mladého prince. Tenhle princ krasoň, z něhož vlhnul nejeden klín, vzal princeznu na ostrov Bali a za úsvitu slunce ji v jednom krásném chrámu ... vojel Divoký opičí sex. No a potom se stalo to, co se občas po nepovedeném sexu stává - opustil princeznu a nechal ji zneuctěnou... očividně si myslel, že když si ji potom nevezme, není to předmanželský sex Princezna byla zhrzená a na dně a tak ostrov Bali proklela! a teď přijde to zajímavé... každý pár, který není sezdaný a stoupne nohou na ostrov Bali se do šesti měsíců rozejde . Toť z pravdivých mýtů a legend tohohle ostrova.

Abychom to nějak shrnuli, máme tu několik věcí, které se potvrdily:

a) princové nás ne vždycky musí zachránit a spasit, i když se to tak na první pohled může zdát
b) princezny jsou naivní děvky (ale to ti Disney nikdy neřekne)
c) ženský jsou strašný mrchy - proč by ta princezna měla trpět sama, žejo, když to přece může posrat i všem okolo. Tahle princezna by totiž klidně mohla být naše spolužačka nebo sousedka odvedle, nebo obě

...takže V., pokud si najdeš nějakou hezkou francouzsku, pamatuj:

a) není to předmanželský sex, když si ji pak nevezmeš
b) ženy, ať už vypadají sebevíc krásně a vznešeně, jsou mrchy
c) vezmi ji, prosímtě, ještě před Vánocema na Bali

Díky!


Nevěrně tvá S.

What happens in Vegas...

30. května 2017 v 8:15 | S.
Drahý V.,
přijde mi to trapně rozkošný jak píšu blog jenom o zkouškovém a asi poprvé v životě se skutečně děsím doby, kdy mi skončí škola, protože za a) svět tím přijde zhruba o dva články, co mohly získat Nobelovku (nebo si to tak aspoň ráda představuju ) a za b) pak se oženíš a odstěhuješ a tvoje žena mě bude nesnášet a pak už nám možná zbyde jenom tenhle blog (a to si představuju tvými slovy: "strašně hodně" nerada ) a jestli ti to ještě dost nezahrálo na city, představ si štěňata a výraz, co dělám, když je vidím
Navíc tohle zrovna píšu v pracovní době a nevím jestli mě něco zrovna teď může vystihovat víc než představa S. sedící v práci, s ortézou na ruce, zběsile bušící do klávesnice a dělající všechno kromě práce a školy. Přivítejme S. v celé své kráse, ta-dáááá (kdyby to byl film, v pozadí mi hraje slavnostní Star Wars hudba, všude je duha a jednorožci...no ale tohle není ten film, žejo).
Pojďme tedy uzavřít tuhletu dohodu s ďáblem , že tenhle blog věnuju tobě a nikdo to nikdy nebude vědět dokud to proti mně nevytáhne někdo u soudu od teď za deset let Pravděpodobně to bude můj budoucí manžel, ale možná taky ne, protože si určitě najdu někoho negramotnýho (...to by mi taky znělo hodně jako já nebo rozhodně jako moje karma ).
No a tak aspoň doufám, že ty to tak taky budeš mít, ať můžeme být nešťastní společně .

Navždy blogově tvá
Hrouda.

Back to black

12. února 2017 v 22:23 | S.
Po devítí letech jsem zpět. Vím to, protože jsem si to odpočítala na prstech . Takže odpověď je ANO: ta opice s činelama stále okupuje mou hlavu. Pravděpodobně se hlavně zaměřila na centra, kde je uložená matemitka, protože je tam nejvíc místa k životu. Možná, že je to ukrajinská opice a nastěhuje si tam půlku rodiny a já pak nebudu umět počítat už ani na prstech ruky a budu se muset živit jako učitel nebo voják nebo úředník nebo cokoliv, co dělají rodiče pornoherců a lidí pracujících v McDonaldu .
Moje životní vyhlídky jsou tedy pořád stejně mizerné, to se za devět let nezměnilo. Všechno ostatní asi ano - zpátky do minulosti - už nejsem TOLIK ošklivá, umím CELKEM obstojně vařit a oholila jsem si toho nechutnýho sedmdesátkovýho bobra (ÚPLNĚ). Všechny tři věci vždycky někdo ocení. Bod pro S.
Z vesele trapných dob, kdy bylo největší terno držení se v parku za ruce se staly temné časy, kdy se lidi berou a nechávají si omylem nebo nedej Bohu záměrně (!!!!!!!) naštěkat do boudy (je to nutné? Opravdu? Je 21. století, pro lásku Boží!). A to ani nemluvím o tom, jaká opravdová monstra se stala z žen! Chvílema se dokonce stydím, že jsem se nenarodila jako Kevin (hezkej černovlasej kluk s obří nadílkou v kalhotách). Nevím, jak se tohle nedopatření stalo, ale je to chyba, když si údajně něžné pohlaví myslí, že můžou řídit auta, podniky nebo životy ostatních mužů. Měla bych odstartovat revoluci za práva mužů a vysvětlit jim, že se možná ne vždycky musíme chovat jako nepřátelské nepřející žárlivé hysterky s častou bolestí hlavy ve večerních hodinách . LETS MAKE WOMEN GREAT AGAIN!!! (prosím?)

.

16. května 2008 v 20:40
.

No není kouzelná?

11. května 2008 v 18:30 | Sunday
Ach mou krásně náladovu ironičnost vytrhl z nálady můj táta . Zase . Nevím proč, poslední dobou mi leze na nervy . Tak já na oplátku taky . Takže mě právě potkáváte v méně ironické tvořivosti (nebo něčem co se dá sotva tak nějak nazvat ). Ale budiž. Dokud jsme zdraví...
Je konec víkendu a mě už je to vlastně teď jedno . Teď na to mám právo. A skuhrejte si jak chcete . Úúúúplně všechno, aby jste věděli . Mí zfanatizovaní budoucí spolužáci (jsem zvědavá, jak se budou tvářit až se tohle doví...A oni se to doví, to mi věřte ) a i ty L. (ano, i ty ). A víš co? Na školní fotce tě zamaluju tmavě modrou barvou (ano tmavě modrou, protože vím, jak moc jí máš rád ) (no není kouzelná? ). A to všechno ostatní taky. Až na pár polehčujících okolností samozřejmě (nemůžu si hrát věčně na úúúúplně lhostejnou ). A jak by řekla má milovaná T. - když můžou oni, tak já taky .
A teď si dám do statusu AFK (away from the keyboard - kdyby náhodou - ) a budu vás ignorovat, pokud taky neposloucháte hodinu v kuse jednu písničku od Sunshine . A jestli to někomu dělá problém, ať si klidně brečí .
(Moje zkažená ironičnost mě začíná fakt dojímat. Mohlo to být ale i horší)
Sbohem

Možná že...

11. května 2008 v 18:04
Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima.
Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije.
Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí, co žil a jaký to mělo smysl.
(Směšné lásky, Milan Kundera)

...Chová se jak poraněná myš právě vytažená z míchačky

29. dubna 2008 v 17:13 | Tuesday
Nikdy jsem se nesnažila pochopit mozkový pochody (či snad úprk) naší angličtinářky a myslím, že to ani nehodlám měnit . Ale když zrovna nepřemýšlí, je to fakt fajn ženská (parodie na ženskou? ).
,,Mám IQ 160"
,,To je stejně jako má dohromady skupina 160 učitelek angličtiny?"
Echm *píská si* Tuším, že na škole se všichni těší až vypadneme, stejně tak jako se B. těší až zabodne D. žlutou pastelku do oka (B. byla vždycky agresivnějšího typu). Možná ještě o něco víc . Jsme to hold fakt různorodej kolektiv .
(asi budu učitelkou angličtiny )
Včera jsem byla s M. běhat . Po hodině a čtvrt jsem si rozedřela stehna o ty debilní kalhoty a vysloužila přezdívku "Vrah" Mmmmh . Jestli míním takhle dál pokračovat bude ze mě údajně velmi neoblíbená osoba na pokraji společnosti . Mu-he-he *tuberácký hardcore smích*
"Můžu při běhu mluvit?"
"NE!"
"A co to posloucháš za písničku?"
"Jmenuje se -Jak nezabít své kamarády při běhu-"
*ticho*
Fajn, fajn to by jsme měli . Bohužel mám takové nehezké tušení, že díky mému aktivnímu životu jsem si uhnala ještě větší rýmu a kašel . Ale jinak jsem zdravá jako právě vylíhnutá pyraňa (jak by řekl M. ). Takže mi vlastně ani nic není (i když těžko říct jak se cítí právě vylíhnuté pyraňa ). Takže v podstatě zítra můžu bez výčitek vylézt ven se svými přáteli (protože 30.4. přeci není každej den ). Oni budou chlastat a já smrkat a popíjet kojeneckou čistou vodu . Taková naprostá idilka .
Snad si to užijete taky (pokud budete chtít, navštívím vás ve čtvrtek v nemocnici na speciálním oddělení pro otravu krve alkoholem nebo čímkoliv jiným ). Zatím sbohem...